Česká ekonomika projde zatěžkávací zkouškou. Jak obstojí po pandemii?

Jak se pandemie podepíše na zdraví české ekonomiky?

Pandemie koronaviru zasáhla již téměř celý svět. Současná situace znamená nejen výraznou zatěžkávací zkoušku pro zdravotní systémy jednotlivých zemí, ale i pro jejich ekonomiky. Ty musely zprudka dupnout na brzdu a rozjíždět se budou jen velice pomalu.

Jaký výkon se ukrývá pod pomyslnou kapotou české ekonomiky a kdy se vrátí vše do starých kolejí, jsme se zeptali Evy Jílkové, manažerky Ústavu Ekonomie Moravské vysoké školy Olomouc a Jolany Skaličkové, odbornice na makroekonomii.

Zatěžkávací zkouška v podobě pandemie může ukázat sílu české ekonomiky. Aktuální prognózy říkají, že by měl být meziroční hospodářský pokles zhruba mezi 5 a 10 procenty. To je víc než u sousedních států. Znamená to, že se česká ekonomika s pandemií vypořádává hůře?

Eva Jílková: Pandemie je víc než zatěžkávací zkouška. Je to situace, která nemá v novodobé historii obdoby. Dopady pociťuje celý svět a takřka ve všech oborech, i když někde více, někde méně. Podnikatele v cestovním ruchu například úplně likviduje, v návaznosti na to dopady silně pociťují služby, jako jsou hotely, restaurace, občerstvení apod. Obrovskou zátěž zažívá zdravotnictví a sociální služby, a jelikož se jedná ve velké míře o veřejné statky či služby, dopad to má hlavně na státní rozpočet. Na druhou stranu, podnikatelé jsou podnikaví a mnozí z nich nečekají na pomoc od vlády, ale hledají nové možnosti a cesty, jak se s nastalou situací vypořádat.

Nejsem makroekonomický stratég ani prognostik, ale nemyslím si, že by česká ekonomika utrpěla více než jiné státy. Naše ekonomika je velmi závislá na exportu, takže nynější uzavření hranic exportérům pochopitelně komplikuje život. Není to ale jen v důsledku vládních opatření, ale hlavně v důsledku poklesu spotřebitelské poptávky. Ta se celkově snížila a tento její posun předznamenává nastupující ekonomickou recesi.

Jolana Skaličková: Hospodářský vývoj v následujícím roce bude navíc značně ovlivněn zásahy státu, které se v jednotlivých zemích výrazně odlišují. Vlivem uzavření škol se např. mnohé firmy potýkají s výpadky zaměstnanců. Je nutné si uvědomit, že kromě služeb nastanou velké propady v řadě velkých firem, které dočasně pozastavují výrobu. Stát přichází o nemalé příjmy v podobě daní, navíc jsou velmi navýšeny jeho transferové platby. Přesto se snižují příjmy mnoha domácností. Země, které zavedly mírnější epidemiologická opatření, nemusí mít na jednu stranu takový propad v nejbližším období, na druhou stranu se mohou dopady projevit v delším časovém horizontu.

V posledních týdnech jsme sledovali rychlý pokles hodnoty koruny. Jak je možné, že se dramaticky propadala její cena vůči euru? Česká republika přeci není zasažena pandemií tak výrazně jako klíčové země eurozóny.

Eva Jílková: Tato otázka souvisí s tou předchozí. ČR je v tomto směru zasažena pandemií nepřímo. Výroba komodit, které exportujeme, stagnuje nebo se zastavila (např. strojírenství) naopak spotřeba potravin, které naopak dovážíme je stále stejná. Tím poptávka po cizí měně roste a po koruně klesá.  Jak víme, cena se na trhu tvoří na základě nabídky a poptávky. A jelikož poptávka po koruně klesla, klesla i její cena. Jak jsem zmínila, Česká republika je velmi otevřenou ekonomikou, s vysokým podílem exportu, tudíž se jí změny v eurozóně také velmi dotýkají.

Jolana Skaličková: Kurz měny je vždy určován více faktory. Mezi těmi, které způsobují současný pokles koruny, bych také zdůraznila výše diskutovanou otázku. V České republice se v nejbližším období předpokládá větší propad ekonomiky než u ostatních zemí. Proto i na finančních trzích panuje vysoká nervozita spojená s nejistotou z budoucího vývoje ekonomiky.

Za jak dlouho by se koruna mohla vrátit na hodnoty kolem 25 korun?

Eva Jílková: Tuto otázku považuji v současné době za zbytečnou. Koho to dnes zajímá? Hranice jsou uzavřené, takže vycestovat se nesmí a exportérům to spíše pomůže. Opět souvisí s předchozí odpovědí. Pokud se poptávka po exportním zboží vrátí do původní výše, kurz koruny se pravděpodobně také přiblíží původní úrovni.

Jolana Skaličková: Tady se opravdu nedá jednoznačně odpovědět. Následující vývoj kurzu české koruny závisí na vývoji pandemie, restriktivních opatřeních vlády proti ní, s tím souvisejícím ekonomickým vývojem, ale také na případných zásazích ze strany ČNB, která má o ekonomice ty nejpřesnější informace. Její zásahy bych ale předpokládala až ve více vyhrocené situaci.

Ono ovšem nelze tvrdit, že kurz 25 CZK/EUR je ideální. Jedná se o průměr za poslední roky. Je také možné, že jeho hodnota se případnou změnou struktury ekonomiky ustálí na jiné hodnotě. To nám ukáže čas.

Ovlivní nějak dramaticky propad koruny českou ekonomiku? Dotkne se propad v nejbližší době i spotřebitelů?

Eva Jílková: Spotřebitelé budou určitě ovlivněni ekonomickou situací, ale zejména tou vlastní, jelikož mnoho podnikatelů a zaměstnanců přišlo o své příjmy nebo o jejich část. Proto budou pravděpodobně v následujících měsících trochu brzdit svoji spotřebu. Toto chování opět sníží agregátní poptávku. Dopad na spotřebitele se projeví v minimální míře u zboží s nahodilou spotřebou. Drobných spotřebitelů se může propad koruny dotknout zvýšením cen dovážených komodit denní spotřeby.

Jolana Skaličková: Záleží především na časovém horizontu výkyvu české koruny. Souhlasím s tím, že v ekonomice budou v následujícím období jiné – závažnější – problémy, které budou souviset se zpomalením ekonomiky. Z makroekonomického pohledu to bude zvýšená nezaměstnanost a vysoké zadlužení státu. Z mikroekonomického hlediska již zmiňované snížení příjmů domácností.

Česká ekonomika je hodně závislá na exportu. Jak se taková skutečnost promítne na jejím dalším vývoji? Je to pro nás spíše výhoda nebo nevýhoda?

Eva Jílková: Je to pro nás nevýhoda – viz. argumentace výše. Výhoda to může být v tom, že „nedobrovolně nevytížení podnikatelé“ se přeorientují na výrobu dovážených komodit. Není to však tak jednoduché, protože budou muset být cenově konkurenceschopní s dováženými komoditami.

Jolana Skaličková: Pozice malé otevřené ekonomiky činí Českou republiku silně závislou na vývoji v zemích, se kterými nejvíce obchodujeme. Z tohoto pohledu se jedná především o špatně ovlivnitelný faktor. Otázkou zůstává, zda se česká ekonomika v reakci na současnou situaci začne více zaměřovat na vlastní soběstačnost. S tím souvisí problémy, které již zmínila výše kolegyně.

Které části ekonomiky se zregenerují nejrychleji? A je zde příležitost, aby případně vznikla nová odvětví podnikání?

Jolana Skaličková: Předpokládám, že pokud bude hospodářská recese dlouhodobější a lidé se budou potýkat se snížením příjmů, odpustí si především nákupy statků, které nejsou nezbytně nutné, a právě odvětví zaměřující se na produkci těchto statků a služeb, se budou potýkat s problémy. Lze předpokládat také útlum ve stavebnictví.

Může být pandemie předzvěstí transformace české ekonomiky? Závislost na jednom klíčovém odvětví – v našem případě automobilovém průmyslu, se může zdát jako obrovský problém.

Eva Jílková: Jak vidíme, tak je to problém. Proto může být pozitivem přechod na širší portfolio vyráběných komodit. Ale opět to souvisí s cenovou konkurenceschopností.

Jolana Skaličková: Transformace struktury ekonomiky je dlouhodobý proces a budu se opakovat, když opět zmíním, že jestli toto nastane závisí na hloubce a dlouhodobosti ekonomické recese.

Promění se podle vás nějak zásadně spotřební koš české domácnosti?

Eva Jílková: Spotřební koš se patrně příliš nezmění. Bude vykazovat stejné vlastnosti, které jsou obecné pro období krize, bude mít velmi podobnou strukturu.

Nejsem však ekonomický prognostik a nezaměřuji se tolik na makroekonomii, ale dá se předpokládat, že v ekonomice dojde k určitým změnám. Měla by se k tomu postavit i vláda, jelikož po léčbě koronaviru musí nastoupit léčba ekonomiky. Doporučení pro vládu nyní bude nově formulovat Národní ekonomická rada vlády jako odborný poradní orgán, tým expertů, kteří mají za úkol identifikovat hlavní problémy ve fungování ekonomiky veřejného sektoru, konkurenceschopnosti české ekonomiky a poté připravovat doporučení pro vládu ČR.  Předpokládám, že doporučení budou zaměřena zejména na investice a podporu podnikatelů. Poklesne-li spotřeba jako hlavní součást agregátní poptávky, je potřeba podpořit investice. S vládními investicemi se moc počítat nemůže, jelikož nyní bude rozpočet velmi zatížen v sociální oblasti a příjmy státu budou v důsledku koronavirové situace také oslabeny. Musíme tedy věřit sami sobě, našim „zlatým českým ručičkám“, proslulé podnikavosti a odvaze čelit obtížím novými nápady a projekty.

Jolana Skaličková: Souhlasím, že změna spotřebního koše domácností bude mít charakter změn jako v obdobích hospodářských poklesů v minulosti – lidé se budou ve svých nákupech zaměřovat především na nezbytné zboží.

Na závěr bych podotkla, že jedním z faktorů, které ovlivňují ekonomický vývoj, je nálada ve společnosti. Proto je nutné nepodléhat pesimismu a nezhoršovat tak nesnadný stav, se kterým se nyní bude potýkat většina zemí světa. Zažíváme sice novou situaci, ale žádná krize v minulosti netrvala donekonečna a po každém pádu, i tom ekonomickém, následuje obnova a růst.



Partneři

Copyright © 2017. Všechna práva vyhrazena. Vytvořil Tomáš Hlad.
MENU